Queer literatura: LGBTQ+ knihy, které nesmí chybět ve vaší knihovně

Jestli existuje nějaký druh literatury, které se v poslední době dostává více a více prostoru, je to právě queer literatura. Ačkoliv není žádnou novinkou (vzpomeňme na Oscara Wilda), až nyní jsou spisovatelé těchto literárních děl dostatečně viděni, slyšeni a uznávání i na literárních soutěžích.

Ať už zabrousíme do oddělení světové beletrie, české tvorby nebo snad young adult, v každé části najdeme představitele queer literatury, které stojí za to číst a mít ve své knihovně.

Výběr queer literatury, která nesmí chybět ve vaší knihovně

Co je to queer literatura a proč bychom měli mít LGBTQ+ doma v knihovně?

Obecně je můžeme definovat jako díla, kde se některý z hrdinů identifikuje jako LGBTQ+, objevuje svou sexualitu a identitu. Queer literatura tu ale není jen pro LGBTQ+ komunitu, je tu pro všechny, pro celou společnost, kterou tak informuje, vzdělává a učí empatii.

Queer literatura:

  • bojuje proti zažitým stereotypům a zpochybňuje tradiční genderové role, které se běžně v mainstreamové literatuře objevují,

  • zastupuje menšinu ve společnosti,

  • bourá předsudky a mýtus, že láska může být jen mezi mužem a ženou,

  • ukazuje, s čím se lidé, identifikující se jinak než heterosexuálně, musí potýkat (skrývání a potlačování své vlastní identity, nepřijetí od rodiny a odsouzení hraničícím až s šikanou),

  • má otevřít čtenářskému obecenstvu oči a poukázat na nerovné postavení lidí identifikující se jako LGBTQ+ ve společnosti.

7 prověřených tipů na LGBTQ+ knihy

Queer literatura patří mezi mé nejoblíbenější žánry, proto jsem pro vás vybrala 7 tipů na knihy s queer tématikou, které můžete zařadit do své knižní sbírky a vsadím se, že si získají čestné místo ve vaší knihovně. Co tedy číst, když chcete začít s queer literaturou?

Veronika Opatřilová: Počkej na moře & Píseň L.

Jestli si nějaké knihy zaslouží své čestné místo ve vaší knihovně, jsou to právě díla od české autorky Veroniky Opatřilové. Veronika napsala již tři knihy, první s názvem Ostrov žije, dále Počkej na moře a nakonec novinku Píseň L. Všechny knihy mají jedno společné - queer téma.

Kniha Počkej na moře je naprosto skvostné dílo světového formátu, které by mělo být na poličce uloženo ideálně hned vedle knih od slavného André Acimana. Děj se odehrává v 60. letech na ostrově Wight, který se nachází jižně od břehů Anglie. Lars, mladík původem ze Švédska, sem přijíždí na univerzitu studovat angličtinu. Je jediným cizincem na škole, proto pro něj není lehké navázat nové vztahy a přátelství. Záhy se však sblíží s Davidem, svým učitelem literatury, který skrývá stejné tajemství jako on.
Příběh je vyprávěn očima Larse a je sondou do jeho mladistvé křehké duše, do jeho pocitů a obav. Nečekejte žádné bouřlivé zvraty, ale pomalu ubíhající komorní příběh o lásce dvou mužů, kteří musí svou vzájemnou přitažlivost před světem skrývat. Jsem naprosto přesvědčena, že se po jejím přečtení budete chtít vrátit zpět na první stranu a přečíst si ji ještě jednou.

V knize Píseň L. se naopak dostáváme ke dvěma příběhům, které dělí staletí. Jsou naprosto rozdílné, přesto tak podobné. Les a láska… ke zvířatům, k lidem, k přírodě.
Hrdinou prvního příběhu je šlechtic Laurenc, který je jiný než ostatní muži. Nezajímají ho boje, netouží po moci. Často vyráží sám na svém koni na projížďky do lesa, který je jeho přítelem a ochráncem. Dokud se mu tam nepřihodí něco, co mu obrátí život naruby. V druhé dějové lince se přesouváme do Švédska, do laponských lesů, kam mladý novinář Vincent přijíždí za slavnou spisovatelkou v úmyslu napsat o ní knihu. Má na to ale jen pár dnů. Nic nejde tak, jak si představoval a nejraději by odjel zpátky domů. Postupně si ale k spisovatelce začne nacházet cestu.

Kniha Píseň L. stejně tak jako Počkej na moře je psána velmi prozaickým způsobem, úchvatné jsou zejména popisy krajiny. V obou dvou případech na vás čeká úžasný čtenářský zážitek, který s vámi bude rezonovat ještě dlouhou dobu. U Veroniky je zkrátka čirá radost číst každou větu a každý odstavec. Jsem moc ráda, že i u nás v Česku, v našem malém knižním rybníčku, najdeme spisovatele, kteří naprosto dokonale ovládají své řemeslo.

André Aciman: Dej mi své jméno

André Aciman byl první autor, který mě ke queer literatuře dostal. Když jsem dočetla poslední řádky knihy Dej mi své jméno, bylo mi tak zvláštně, že jsem nevěděla, co dělat se životem. Tenhle příběh sice nemá ani 300 stran, ale dokáže se velmi dobře vrýt pod kůži a zůstat ve vás po dlouhou dobu.

Dej mi své jméno je příběh o sedmnáctiletém Eliovi a o sedm let starším Oliverovi, který se odehrává během jednoho parného léta ve vile na italském pobřeží. Oliver přijíždí do Eliova domu, aby zde strávil léto. Oba mladíci nejprve předstírají lhostejnost, která nakonec přeroste ve vzájemné sympatie.

Je to příběh o hledání sebe a své sexuality. Při čtení cítíte napětí mezi hlavními postavami, tu touhu a vášeň. Je to krásná kniha, napsaná nádherným jazykem, ale jsem si jistá, že nebude pro každého. Když jsem ji četla poprvé před třemi lety, musela jsem ji odložit. Naštěstí jsem se k ní vrátila, abych objevila opravdový poklad, který je navíc i zfilmovaný v hlavní roli s Timothée Chalametem. Tak pokud se vám nechce zrovinka číst, koukněte alespoň na film.

Bernardine Evaristo: Dívka, žena, jiné

Tahle knížka nebude jen tak pro každého. Přesně to jsem si řekla, když jsem ji před třemi lety dočetla. Takovou knihu totiž jen tak běžně na poličkách knihkupectví nenajdete.

Kniha pojednává o osudu 12 britských černošských žen v průběhu století. Každá je úplně jiná, každá pochází z různých společenských vrstev a ať už se jedná o učitelku, umělkyni, farmářku nebo matku, všechny mají něco společného. Je to hodně, HODNĚ, feministické, drzé, plné rasových otázek, ale zároveň i sarkastické a vtipné.

Román se od jiných literárních děl velmi liší svým stylem, který je originální, čtivý a rozhodně ne nudný. Žádné tečky, čárky a pravidla pravopisu zde nehledejte. O to víc knihu oceňuji. Bernardine Evaristo dokonce za tento počin získala v roce 2019 Man Bookerovu cenu za literaturu udělovanou britskými novináři, kritiky a vydavateli.

Knihy Édouarda Louise

U francouzského spisovatele Édouarda Louise záměrně neuvádím jen jedno dílo, neboť všechny jeho knihy stojí zato číst. Édouard Louis ve svých autobiografických románech pojednává velmi otevřeně nejen o svém dospívání a objevování své vlastní sexuality, ale i o politice, třídních rozdílech, alkoholismu, chudobě a životě na francouzském venkově, kde každý, kdo nezapadal do určitých škatulek, byl zkrátka “divný”. Jeho díla nejde charakterizovat jinak než jako naprosto šokující. Bohužel se zde nejedná o žádný historický román, ale o realitu Francie na přelomu tisíciletí, která se v ničem neliší od reality v Česku.

Pokud s Édouardem Louisem nemáte žádnou zkušenost, tak bych pro začátek sáhla po jeho prvotině Skoncovat s Eddym B., která čtenářům přibližuje Eddyho dětství, dospívání a rodinné poměry. Ty jsou dále rozvíjeny v dalších knihách, jako např. Jak se stát jiným a Kdo zabil mého otce. Všechny jeho knihy jsou čtenářsky velmi dobře dostupné, čtou se téměř sami a určitě budou bavit i pokud nejste tím největším knihomolem.

Marek Torčík: Rozložíš paměť

Tuto knihu od českého autora, která dokonce vyhrála i ocenění Magnesia Litera, si nejspíš budete muset dávkovat kousíček po kousíčku. Pravděpodobně vám bude smutno a úzko již od samého začátku.

Rozložíš pamět je autobiografickou knihou, ve které Marek Torčík vzpomíná na své dětství a dospívání v Přerově na přelomu 21. století. Popisuje všudypřítomnou chudobu, nefunkční vztahy v rodině a šikanu ve škole kvůli své sexuální orientaci. To vše velmi upřímně a otevřeně.

Autor má velmi originální styl psaní, kterým dokáže dobře a s citem vykreslit emoce, prožívání a popsat společenské poměry na malých městech. Tahle kniha je stejně jako díla Édouarda Louise šokující, depresivní, velmi realistická a vhodná pro všechny, kdo rádi bolavé čtení.

Sedm manželů Evelyn Hugo

Pokud vás neoslovil ani jeden z výše zmíněných tipů, Sedm manželů Evelyn Hugo, je sázka na jistotu. Knihy, které Taylor Jenkins Reid píše, jsou čtivé, jednoduše napsané a přístupné i konzervativnějšímu čtenářskému obecenstvu. Navíc velmi rychle vtáhnou do děje a vy nebudete chtít se čtením přestat.

Ač to z názvu knihy nevyplývá, i zde najdeme queer tématiku. Stárnoucí hollywoodská hvězda Evelyn Hugo je konečně připravena říct pravdu o svém skandálním životě. Vybere si proto reportérku, která s ní napíše knihu. Jaký byl Hollywood v 50. letech? A kterého ze sedmi manželů Evelyn doopravdy milovala?

Tahle kniha je ideální pro všechny, kdo s queer literaturou teprve začínají, ale bude se zaručeně líbit třeba i mamince nebo babičce na Vánoce.

A jaké je vaše nejoblíbenější queer literární dílo?

Dejte mi vědět do komentářů! :)

Markéta Košťálová

Pisálek, čtenář a vášnivá cestovatelka, která s vámi ráda sdílí své nápady, tipy a zkušenosti.

Previous
Previous

Tři dny v Českém ráji s dětmi. Co vidět?

Next
Next

Mezinárodní den zdraví: 5 knih, které vám zlepší životní styl